Rating stavebních dodavatelů a anketa časopisu Stavitel

Aktuálně distribuovaná příloha časopisu Stavitel – RATING STAVEBNÍCH DODAVATELŮ publikovala rating kvality 2018.  V žebříčku, který hodnotí roky 2013 – 2017,  se naše firma umístila na skvělém 16. místě, v těsném kontaktu s lídry tuzemského stavebního trhu.

Součástí vydání je rovněž anketa „Kolektivní odpovědnost za kvalitu“, na jejíž otázky odpovídalo 23 představitelů významných firem účastnících se stavebních projektů v různých profesích.

Ředitel Martin Podzimek byl jedním z oslovených  a jeho odpovědi na položené otázky z oblasti kvality Vám zde nabízíme v kompletním znění:

  • Lze kvalitu výrobku a služeb popsat pouhou shodou s platnými normami?

Snad neexistuje obor lidského konání, kde bychom si vystačili pouze s příkrým obsahem normy. Ve stavařině to platí zejména, neměli bychom zapomínat, že na rozdíl od jiných technických oborů je stavařina stále především o lidské ruční práci, která má svá specifika a svou cennou přidanou hodnotu. Tou je výsledná estetická harmonie, originalita, svébytnost  – charakteristiky, které normativním předpisem stanovit nelze. Právě proto na ni však nelze aplikovat kritéria jako na výstup práce automatů, strojů a robotů a toto platné normy v mnoha případech nezohledňují a stavařinu tak stavějí do nezáviděníhodné pozice.

  • Jak chápete ve firmě pojem kvalita odvedené práce? Prochází vaši zaměstnanci nějakými školeními?

Pojem kvality odvedené práce chápeme nejen v kontextu platných norem, či zavedených řemeslných standardů, ale rovněž a zásadně v pohledu investora, tedy souboru jeho konkrétních představ, požadavků a přání. Spokojený zákazník, který se k nám bude opakovaně vracet, právě díky tomu, že jsme správně uchopili – a svým lidem precizně vysvětlili – jeho představu výsledku, je naším dlouhodobým cílem a měřítkem naší firemní kvality.

  • Cítíte, že by se v čase měnil pohled na kvalitu u vašich zákazníků?

Pohled zákazníků na kvalitu se mění velmi výrazně a je čím dál přísnější. Mnohdy je třeba kýženou představu investora, vyzbrojeného zněním norem, ve vzájemné diskuzi a spolupráci uvést v soulad s reálnými možnostmi dané stavby i řemesla. Stavařina zkrátka není robotizovaná činnost a každá stavba má svá omezení či specifika, která je třeba brát v potaz při dosažení optimálního funkčního i estetického efektu.

  •  Jaké jsou Vaše zkušenosti se zákonem o veřejných zakázkách – opravdu se již nesoutěží jen podle ceny a do hry vstoupila i další kritéria?

Zatím jsme se příliš nepřesvědčili, že by došlo k nějakým výrazným změnám v uvažování, to se mění jen pomalu. Ve veřejných zakázkách se v 90% stále hraje na nejnižší cenu. Přičemž kritéria kvality naopak rostou. Nejnižší cena a kvalita jsou však neslučitelné faktory. S oblibou tvrdím, že nejnižší cena je ta, kde někdo udělal při naceňování největší chybu. A výsledkem chyby nemůže být kvalitní stavba, a tím spíš ne spokojený zákazník, potažmo ani dodavatelská firma.

  • Jaké kanály využíváte nejčastěji při získávání nových klientů?

Naše firma má dlouholetou tradici, ve své novodobé historii se etablovala na trhu jako rodinná firma, která klade důraz na mezilidské vztahy. Na tomto principu je vybudována i síť našich – v mnoha případech lze říct dlouholetých – zákazníků. Oslovujeme investory, projektanty i architekty, budujeme vztahy, které dlouhodobě lidsky rezonují a stavíme na svém dobrém jméně. Zejména v posledních letech se přesvědčujeme, že tato naše filosofie funguje, investoři se k nám vrací i po letech, a to je pro nás nejlepší odměnou.

  •  Co rozumíte pod pojmem Stavebnictví 0.4?

Stavebnictví 0.4 vnímáme velmi citlivě. Mnohdy je tento pojem zúžen jen na projektování v BIM, my jej však chápeme mnohem šířeji jako inspirativní a zcela novou platformu, která s sebou přináší zásadní inovace jako je například robotizace ve stavebnictví. Naším mottem je, že „s námi nebo bez nás, ale určitě to přijde“. Nahrává tomu, kromě technologického vývoje, i několik dalších současných faktorů – nedostatek řemeslníků, poslední roky pak nedostatek jakékoliv, a to i nekvalifikované, pracovní síly, a pak již zmíněná přísnost norem, které vyžadují téměř strojařskou přesnost v manuálně vykonávaném oboru. Robotizace oboru je cestou, jak zvládnout oba tyto problematické aspekty.